Věje větřieček s kniežeckých lesóv, běže zmilitka ku potoku, nabiera vody v kovaná vědra. Po vodě k děvě kytice plyje, kytice vonná z viol a róží. I je sě děva kyticu loviť, spade, ach! spade v chladnú vodicu. Kdabych věděla, kytice krásná! kto tebe v kyprú zemicu sáze, tomu bych dala prstének zlatý. Kdabych věděla, kytice krásná, kto tebe lýkem hebúčkým sváza: tomu bych dala jehlicu z vlasóv. Kdabych věděla, kytice krásná, kto tě po chladnej vodici pusti: tomu bych dala vienek svój z hlavy.
Písně z rukopisu Královédvorského
Song Cycle by Antonín Dvořák (1841 - 1904)
1. Kytice  [sung text not yet checked]
Text Authorship:
- by Václav Hanka (1791 - 1861), "Kytice", first published 1818
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- ENG English [singable] (Natalie Macfarren) , "The flowery message"
Confirmed with Rukopis královédvorský. Nejprvnější ilustrované vydání, Praha, I. L. Kober, 1873, page 60. Note: from the Rukopis královédvorský, or the Dvůr Králové Manuscript, claimed by Hanka to be a 13th-century manuscript he had discovered but regarded by modern scholars as an elaborate forgery by him.
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]
1. Das Sträußchen
Wehet ein Lüftchen aus rauschenden Wäldern, läuft ein Mädchen dort zum Bache hin, schöpfet das Wasser in feste Eimer! Ei, mit den Wellen ein Sträußchen schwimmet, ein Sträußchen von Rosen und duftenden Veilchen. Das Mädchen will das Sträußchen erhaschen, ach, gleitet, ach, in das kühle Wässerlein! Wenn ich wüßte, du reizendes Sträußchen, wer dich im lockeren Boden gepflanzet, dem würd' ich geben mein gold'nes Ringlein; wenn ich wüßte, du schönes Sträußchen, wer dich mit zartem Baste gebunden, dem würd' ich geben, dem würd ich geben die Nadel aus meinen Haaren! Wenn ich wüßte, ach, du liebliches Sträußchen, wer dich gesandt auf kühlem Wasser, dem würd' ich geben dem Kranz vom Kopfe, dem würd' ich geben meinen Kranz, den Kranz vom Kopfe!
The text shown is a variant of another text. [ View differences ]
It is based on
- a text in German (Deutsch) by Johann Wolfgang von Goethe (1749 - 1832), "Das Sträuschen", subtitle: "Alt böhmisch", appears in Goethe's Werke. Vollständige Ausgabe, letzter Hand, Band III, in 7. Aus fremden Sprachen [an adaptation]
- a text in Czech (Čeština) by Václav Hanka (1791 - 1861), "Kytice", first published 1818
Go to the general single-text view
From a Dvorak score.Researcher for this page: Harry Joelson
2. Róže  [sung text not yet checked]
Ach, ty róže, krásná róže, [čemu si raně]1 rozkvetla, rozkvétavši pomrzla, pomrzavši usvědla, usvěděvši opadla? Večer seděch, dlúho seděch do kuropĕnie seděch, nic doždati nemóžech. Všě dřiezhy, lúčky sežech. Usnuch, snieše mi sě ve sně, jako by mně [nebošce] 2 na pravéj ruce s prsta svlekl sě zlatý prstének, smekl sě drahý kamének. Kamének nenadjidech, z militka sě nedoždech.
Text Authorship:
- by Václav Hanka (1791 - 1861), "Róže", first published 1818
See other settings of this text.
View original text (without footnotes)Note: from the Rukopis královédvorský, or the Dvůr Králové Manuscript, claimed by Hanka to be a 13th-century manuscript he had discovered but regarded by modern scholars as an elaborate forgery by him.
1 Fibich: "čemu's ranně"2 Fibich: "nebožce"
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]
3. Žežulice  [sung text not yet checked]
V širém poli dúbec stojí, na dúbci žezhulice zakukáše, zaplakáše, že nenie vezdy jaro. Kak by zrálo žitko v poli, by vesdy jaro bylo? Kak by zrálo jablko v sadě, by vezdy léto bylo? Kak by mrzly klasi v stoze, by vezdy jeseň byla? Kak by děvě tĕško bylo by vezdy sama byla?
Text Authorship:
- by Václav Hanka (1791 - 1861), "Žežulice", first published 1818
See other settings of this text.
View original text (without footnotes)Note: from the Rukopis královédvorský, or the Dvůr Králové Manuscript, claimed by Hanka to be a 13th-century manuscript he had discovered but regarded by modern scholars as an elaborate forgery by him.
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]
4. Skřívánek  [sung text not yet checked]
Pleje děva konopie u panského sada. Pýta sě jej skřivánek, Pro če žalostiva. "Kak bych mohla ráda býti, malitký skřivánče? Otvedechu zmilitka u kamený hrádek! Kdybych pérce iměla, písala bych lístek. Ty, malitký skřivánče, ty by s niem tam letal. Nenie pérce, nenie blanky, bych písala lístek. Pozdravuj drahého péniem, že zdě hořěm nyju."
Text Authorship:
- by Václav Hanka (1791 - 1861), "Skřívánek", first published 1818
See other settings of this text.
View original text (without footnotes)Note: from the Rukopis královédvorský, or the Dvůr Králové Manuscript, claimed by Hanka to be a 13th-century manuscript he had discovered but regarded by modern scholars as an elaborate forgery by him.
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]
5. Opuščená  [sung text not yet checked]
Ach, vy lesi, tmaví lesi, lesi miletínstí! Čemu vy se zelenáte v zimě, letě rovno? Ráda bych jáz neplakala, nemútila srdce; a řekněte, dobrí ludie, kto by neplakal zdě? Kdě mój otčík, otčík milý, zahřěben vrovece. Kdě moje máti, dobrá máti? Travka na něj roste. Ni mi bratra, ni mi sestry, junošu mi vzechu.
Text Authorship:
- by Václav Hanka (1791 - 1861), "Opuščená", first published 1818
See other settings of this text.
View original text (without footnotes)Note: from the Rukopis královédvorský, or the Dvůr Králové Manuscript, claimed by Hanka to be a 13th-century manuscript he had discovered but regarded by modern scholars as an elaborate forgery by him.
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]
6. Jahody  [sung text not yet checked]
Jde má milá na jahody na zelená borka. Zadřéše si ostré trnie v bělitkú nožicu. Nemóže moje zmilitka na nožicu vstúpiti. "Ach, ty trnie, ostré trnie, čemu si bol sdělo? Za to budeš, ostré trnie, z borek vymýtěno!" "Poždi, milá, v pochládečce, v zeleně borece, jáz doběhu na palúček po konieček bielý:' Konieček se na palúce. v hustéj trávě pase, moje milá v pochládeče na milého ždâje. Je sě milá žalovati po tichúnku v borce: "Ach, co řěkne moje máti? Jáz neščastná roba! Vezdy mi řiekáše máti: Choval se junoší!" "Čemu sě junoší chovati, kdaž sú dobří ludie?" I přijedech na konice jako sniežek bielém, skočich s koně, viezech na suk za střiebrnú uzdu; objěch děvče, přižech k srdcu i celovách ústa; i zabude krásná děva v nožici bolný trn. Laskáchom sě, milováchom; slunce na záchodě: "Pojed', milý, ručé domóv, slunečko nám zajde.' Vzkočich ruče na konieček jako sniežek bielý i vzdech zmilitku v náručie otjedech s niú domóv.
Text Authorship:
- by Václav Hanka (1791 - 1861), "Jahody", first published 1818
See other settings of this text.
View original text (without footnotes)Note: from the Rukopis královédvorský, or the Dvůr Králové Manuscript, claimed by Hanka to be a 13th-century manuscript he had discovered but regarded by modern scholars as an elaborate forgery by him.
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]