Na vysoké skále sama sedí matka Koljova, se slunečkem vádu vede, vádu vede s jasným měsíčkem: Slunce moje, zlaté slunce, poutníčku můj na nebi, nevidělos někde Kolja, mého Kolja z Vytyny? Tvého Kolja, toho chytli a budou ho věšeti. Tisíc Turků před ním kráčí, tisíc Turků pozadu, dva tisíce s každě strany a tvůj Koljas vprostrředku, a byl bledý jako citron, jako zvadlé jablíčko. K Ali pašeti ho vedli, dostavili k rašeti. Zdaleka ho pozdravuje a pak zblízka povídá: Bůh tě pozdrav, Ali paše! Bud' mi vítán, Koljo můj! A hned obrátil se k sluhům, tak to sluhům poručil: Vařte kávu Koliovi a čibuk mu zapalte, přineste mu tamburinu, by nám píseň zazpíval, kolik Turků, bulukbašat, kolik Turků na tom světě zavraždil. Kolias mu odpověděl, takto pravil pašeti: Zavraždil jsem tisíc Turků, bulukbašat osmero, a tys přece po tu dobu rukám mojim vyváznul. Tu hned meče uchopil se, rázem jemu hlavu st'al.
Tři novořecké básně
Song Cycle by Antonín Dvořák (1841 - 1904)
1. Koljas
Language: Czech (Čeština)
Text Authorship:
- by Václav Bolemír Nebeský (1818 - 1882)
Based on:
- a text in Greek (Ελληνικά) by Anonymous/Unidentified Artist [text unavailable]
Go to the general single-text view
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]2. Nereidy
Language: Czech (Čeština)
Devatero tisíc ovcí, devět bratří páslo je, pět jich vyšlo za hubičkou, tři za láskou upřímnou; jediný jen Janis zůstal, zůstal u svých oveček. Dobře ovce ošetřeje, pilně k stádu přihlíží; a pořád mu matka pravi, pořáde mu domlouvá: Dej si pozor, Jene, střež se, jářku, milý Jeníčku! Nelez na strom o samotě nechod' dolů do polí, také mechod' dolů k řece, na píšt'alu nehraj tam; víš, jak se tam shromažd'ují Nereidy ze řeky. Ale Jeník neposlechl na slova své matičky, vylez' na strom o samotě a šel dolů do poli, také dolů na břeh řeky, na píšt'alu si tam hrál. Přišly, hned se shromáždily Nereidy ze řeky: Zahraj nám, zahraj nám, Jeníčku, zahraj, Zahraj nám, zahraj nám, zahraj na svou píšt'alu. Chceš mít peněz, aj, tu vezmi, chceš mít krásné perličky, chceš nejhezčí z toho kola, nejkrásnější nasvětě? Ani nechci vašich peněz, ani vašich perliček, ani nechci nejhezčí z vás, nejkrásnější na světě; chci jen svoji Evdokii co tak zpívá líbezně, krásně zpívá na úsvitě, ptáčky budí ze spaní.
Text Authorship:
- by Václav Bolemír Nebeský (1818 - 1882)
Based on:
- a text in Greek (Ελληνικά) by Anonymous/Unidentified Artist [text unavailable]
Go to the general single-text view
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]3. Žalozpěv Pargy
Language: Czech (Čeština)
Tré ptáků letí z Prevezy, do Pargy přiletěli; i hledí jeden v cizinu a druhý do Jannaky, a třetí - černý jako noc, ten naříká, i praví: Ó Pargo, ó Turci houfem jdou, již svírají tě Turci, i netáhnou sem do boje, než zradou tebe vezmou; ne vezír tebe pokořil, ne četná jeho vojska; vždy prchali jak zajíci před paržskou zbraní Turci, i Ljapidové nechtěli se v poli s tebou bíti, neb hrdiny máš jako lvy a ženy bohatúrské, jimž prach je jako omastek a koule denním chlebem. Za peníz Kristus prodán byl, za peníz tebe dali. Své dítky, matky, vezměte, vy popi, svoje svaté, zbraň odložte, vy junáci, a zahod'te pušky své a v síř a hloubi kopejte, své hroby vykopejte, a každou kůstku hrdinskou svých otců vyhrabejte, by Turek po těch nešlapal, jichž nikdy, nikdy nepokořil.
Text Authorship:
- by Václav Bolemír Nebeský (1818 - 1882)
Based on:
- a text in Greek (Ελληνικά) by Anonymous/Unidentified Artist [text unavailable]
Go to the general single-text view
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]Total word count: 459